Autorka: Sheila O‘Flanagan
Překlad: Ivana Dirk Lukačovičová
Nakladatelství: Brána
Rok vydání v ČR: 2017
Počet stran: 320
Překlad: Ivana Dirk Lukačovičová
Nakladatelství: Brána
Rok vydání v ČR: 2017
Počet stran: 320
Jak už název
této knihy napovídá, mělo by se jednat o detektivní příběh, v tomto případě
je kniha dokonce zařazena v thrillerech, ale kde že….
Hlavní hrdinkou
je žena Imogen, která utekla od svého despotického manžela, který ji psychicky
týral. Jednoho dne už si řekla dost, dala v práci výpověď a zinscenovala rok plánovaný útěk z Irska do přímořského městečka ve Francii, kde
vyrostla. Pro všechny blízké je tento Imogenin krok dost nepochopitelný. Zdálo
se, že má ideální manželství, tak proč se rozhodla k tomuto radikálnímu
kroku?
Imogen sedla na
vlak a zmizela ze dne na den. Rozhodla se hodit vše za hlavu a začít život
jinde. Tam, kam ji táhlo její srdce. Za lidmi, po jejichž boku vyrostla, než
musela se svou matkou odejít. Daleko od muže, který ji bral jako svůj majetek,
jemuž si nemohla dovolit odporovat či dokonce přestat dodržovat daná pravidla.
Člověk by si
řekl, chudák Imogen musela zažívat hotový teror! Ovšem pokud by nečetl
psychologické thrillery typu Za zavřenými dveřmi. Zde Imogen nemá vůbec žádný
problém odjet, dokonce by jí to i prošlo, pokud by se nenechala vyfotit a dát
fotku na internet, kde se právě nachází a pak se hrozně divit, když ji manžel
objeví. V téhle fázi jsem si řekla, dobře, to zrovna příliš detektivní
nebylo a teď se rozjede to pravé peklo. O to větší šok jsem měla, když manžel
Vince dostal od kamaráda Imogen do nosu, tak se sbalil a odjel domů.
Nevěřím tomu do
teď a jsem zklamaná, že autorka vůbec nevyužila potenciál příběhu. Mohla to nechat vystupňovat do většího napětí, aby se čtenář nemohl od knihy odtrhnout, ale to se nekonalo. Negativně také
hodnotím neustálé vypravování ve třetí osobě, které mi zabránilo vžití se do
děje. Byla tam jedna ústřední postava, proč tedy nepoužít vyprávění z jejího
pohledu?
Abych vyzdvihla
i kladné stránky. Autorka velmi autenticky popisuje městečko ve Francii, kde
Imogen strávila dětství. Používá i francouzská slovíčka, kterými dokáže
přiblížit mentalitu místních obyvatel. A v neposlední řadě má kniha velmi
hezkou obálku, ze které na mě Francie doslova „dýchá“. Ale to bohužel na kladné
hodnocení celé knihy nestačí.
Žádné komentáře:
Okomentovat