Originální název: A Semi-definitive
List of Worst Nightmares
Autorka: Krystal Sutherlandová
Překlad: Ondřej Kronich
Nakladatelství: Euromedia - YOLI
Rok vydání v ČR: 2018
Počet stran: 328
„Chceš jednoduchý řešení na složitý problém. No, žádný takový není. Lidi upadnou
do deprese a vypěstujou si závislost na hazardu a mají mrtvice a umírají v automobilových
nehodách nebo dostávají rány od lidí, který je mají milovat, a není to proto,
že by byli prokletý Smrtí. Takhle to prostě chodí.“
Hlavní hrdinkou nevšedního příběhu, už podle názvu, je
sedmnáctiletá Ester Solarová. Vyrůstá ve velice zvláštní rodině, její bratr
dvojče Eugene se bojí tmy, otec už několik let nevylezl ze sklepa a matka je v podstatě
gamblerka, která se obává smůly. Proto není divu, že ani Ester není tak úplně „normální“:
každý den se obléká do různých kostýmů, nosí u sebe sešitek, do kterého si
zapisuje své potencionální fobie a její nejlepší kamarádka se jmenuje Hepziba a
trpí selektivní němotou. Navíc je Ester přesvědčená, že její rodina je vlastně
prokletá a dědeček se kamarádí se Smrtí. Když se za poněkud komických okolností
na autobusové zastávce znovu setká se svým dávným spolužákem Jonahem, můžou se
vydat společně jejím strachům i Smrti vstříc. Jonah Ester totiž vyzve, aby
postupně zapsaným strachům čelila, a ještě ji u toho natáčí na videokameru. Čím
víc se spolu ale ti dva sbližují, tím je Smrt blíž.
Přestože je Ester už sedmnáct a mohlo by se zdát, že
je téměř dospělá, občas se chová neuvěřitelně dětsky a naivně. Nejspíš to ale
není tak úplně její vina, když vezmeme v úvahu, kde a s kým žije. Jonaha
jsem si oblíbila až skoro v závěru knihy, nejvíc na mě zapůsobily části,
ve kterých se postupně dozvídáme, jak se Esteřin dědeček seznámil se Smrtí. A
pořád se taky nemůžu rozhodnout, jestli mě více štvala neschopná matka a nebo zalezlý
otec. Snažím se ale pochopit, že byli asi opravdu nemocní a dělali pro své děti
v rámci možností, co mohli.
A ačkoliv už
nejsem úplně cílovou skupinou pro knížky od nakladatelství YOLI, čtení jsem si
moc užila a opět mám zapsáno několik myšlenek, které mě během čtení zaujaly.
Žádné komentáře:
Okomentovat