POKREVNÍ SESTRA

Originální název: Blood Sister (2017)

Autorka:  Jane Corry

Překlad: Jana Mandelíková

Nakladatelství: Mladá Fronta

Rok vydání: 2018

Počet stran: 296

Jednoho slunečného červencového rána vyrazí tři dívky do školy. Za hodinu je jedna z nich mrtvá. O patnáct let později vedou Alison a Kitty odlišné životy. Kitty žije v ústavu. Nemůže mluvit a nehodu, kvůli které se tam dostala, ani svůj předchozí život si vůbec nevybavuje.

Alison, lektorka výtvarných kurzů, se zdá být na první pohled v pořádku. Jenže první pohled klame. Když se jí naskytne možnost pracovat ve vězení, rozhodne se ji využít – konečně má šanci vše napravit. Kitty i Alison však někdo sleduje. Někdo, kdo se chce pomstít za to, co se v onen den stalo. A pomsta si žádá další život.

„Vztah mezi sestrami může být velmi složitý. Může být plný žárlivosti i lásky zároveň.“

Že je Vám jméno Jane Corry povědomé? Ano, je to možné, pokud jste slyšeli o knize Manželova žena. Tento psychologický román se u nás objevil v loňském roce a Jane je rovněž jeho autorkou. Přiznám se, že tuto knihu dosud nečetla, ale ihned jak jsem si přečetla anotaci Pokrevní sestry, měla jsem obrovská očekávání.

Pokrevní sestra je příběh zahrnující nejen sesterskou rivalitu, ale i lži, vinu či zdravotní postižení. Právě tyhle faktory u mě vyvolaly spoustu emocí. Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů hlavních postav – sester Alison a Kitty a odehrává se v časovém rozpětí od roku 2001 do 2016. Jak již anotace napovídá, jednou ráno, kdy se tři dívky chystají do školy, se jako mávnutím proutku jejich životy katastrofálně navždy změní, a nejen jejich… Krátce poté dojde k úmrtí jedné z nich, druhá končí s poškozením mozku a třetí s celoživotním pocitem viny.

Rychle se ocitáme o 15 let později s Kitty v pečovatelském domově. Kitty je duševně postižená a dívá se na svět, a tedy i na všechno, co se jí stalo v minulosti, zcela jinak. Netuší, proč je tam, kde je a jelikož nemůže ani sama chodit nebo se slovně vyjádřit, nemá možnost se ani zeptat. Alison měla v plánu studovat historii, nicméně nepřízní osudu objevila v sobě to, co milovala právě její sestra – umění. A když se jí naskytne možnost vyučovat umění ve věznici, přijímá to jako výzvu napravit události z minulosti. Jenže ve vězení je ještě někdo, kdo ví, co se stalo před 15 lety a rozhodně to nehodlá nechat jen tak.

BOTY DO ŠKOLY NALEŠTĚNÉ.

POSKAKUJÍCÍ AKTOVKY.

POLETUJÍCÍ SVĚTLÉ COPY.

DVA PÁRY NOHOU. JEDNY O TROCHU VĚTŠÍ.

„DĚLEJ. PŘIJDEME POZDĚ.“

TAM. V BEZPEČÍ. PROZATÍM.

Každá postava v knize má své vlastní tajemství. Ať už to vztah mezi Alison s Kitty, které spojuje tragická událost, matka dívek, která tají Alisonina pravého otce, strach Kitty z vlastního otce, Alisonin přítel Clive anebo vězni, se kterými se Alison setkala. A právě všechny tyto postavy vytváří spletitý příběh. Nicméně označení psychologického thrilleru zde na místě není. Nepředstavujte si příliš adrenalinu a napětí, spíše velmi dobře psychologicky vylíčené charaktery postav, a také minulost zahalenou tajemstvím. Ačkoliv ani jedna z postav nevzbuzovala mé velké sympatie, to jakým způsobem Jane Corry dokázala popsat postavu Kitty, bylo ohromující. Čtenář si jen těžko dovede představit být uvězněn ve vlastním těle, vnímat vše kolem sebe, ale nemoci se nijak vyjádřit. I přesto, ale působí velmi otevřeně a občas bylo i zábavné pozorovat co si myslí a jak je schopna vnímat to, co si ostatní nevykládají správně. Autorka postižení popisuje velmi citlivě a soucitně a donutí člověka se zamyslet nad tím, jak těžká komunikace a život může být obecně, zejména pro Kitty a také pro členy rodiny, kteří se potřebují vyrovnat se smutným osudem někoho, kdo je jim blízký.

Knihu tedy vřele doporučuji těm, kteří mají rádi psychologické příběhy, u kterých musejí trochu přemýšlet, ale nečekají nějaké strhující odhalení v závěru.

HODNOCENÍ: 90 %