EXORCISMUS MÉ NEJLEPŠÍ KAMARÁDKY

Originální název: My Best Friend’s Exorcism

Autor: Grady Hendrix 
Překlad: Dana Konvičková
Nakladatelství: Jota

Rok vydání v ČR: 2018

Počet stran: 336

Přátelství Abby a Gretchen započalo v den oslavy Abbyiných desátých narozenin a v nerozlučném duchu vztahu, jaký mohou mít jen nejlepší kamarádky, pokračovalo až na střední školu. Abby a Gretchen sice nepocházely ze stejných poměrů, ale jejich zvláštní pouto a veliká vzájemná blízkost tím nikdy neutrpěly – vždy byly jedna druhé oporou, dokázaly se bláznivě bavit, vymýšlet ztřeštěnosti, chodit na dlouhé noční procházky či později jezdit na projížďky v Abbyině starém, rozvrzaném autě. Abby a Gretchen byly kamarádky na život a na smrt...Až do oné osudné noci rok před maturitou, kdy se s Gretchen stalo něco podivného, si obě dívky myslely, že jejich přátelství nemůže nic ohrozit. Když se Gretchen ztratí v lese, zažívají Abby a další dvě spolužačky při jejím celonočním hledání muka – co když už ji nenajdou živou? Gretchen se nakonec objeví – trochu otřesená, ale na první pohled v pořádku. Něco se jí ale té noci stalo a Gretchen už není tou dívkou, co dřív, tedy... ne tak úplně. Grady Hendrix zasadil svůj příběh o velkém přátelství dvou středoškolaček do malého klidného amerického městečka na přelomu let 1988 a 1989. Pro dnešního čtenáře je možná doba, v níž hlavní hrdinové nemají internet ani mobil až nepředstavitelná, ale právě ukotvení do konce osmdesátých let dodává celému příběhu na ještě silnější atmosféře. Zapojení temných sil, o nichž až do samého konce vlastně nevíme, jestli jsou či nejsou skutečné, jen podtrhuje Hendrixovy skvělé vypravěčské schopnosti a mistrně vystavěný příběh stojící na síle a obětavosti pravého přátelství.

Příběh se odehrává v roce 1988 na malé soukromé střední škole v Charlestonu. Hlavními postavami jsou Abby a její nejlepší přítelkyně Gretchen a jejich společné kamarádky - Margaret a Glee. Zatímco Abbyiny kamarádky pochází z bohatých rodin, které si studium na akademii mohou bez problémů dovolit,  Abby si svém místo musela zajistit stipendiem, protože pochází z rodiny, která peníze příliš rozhazovat nemůže. Životy dívek se nijak neliší od ostatních jejich věku. Řeší normální věci jako kluky, fyzický vzhled i školu. A aby trochu z této komfortní zóny vybočily, po experimentech. A to se vymstí právě Gretchen, jejíž chování po dlouhé noci strávené v lese se obrátí o 360 stupňů. Gretchen odmítá mluvit o tom, co se osudné noci stalo, ale všechny okamžitě zaznamenají v životě své nejlepší kamarádky změnu. Už to není ta dívka, kterou znali. Mění se nejen Gretchenina osobnost, ale také vzhled. Nosí neustále stejné oblečení, přestává se koupat a trpí halucinacemi. Zatímco Margaret a Glee se kamarádky pro její divné chování zřeknou, Abby se snaží najít pomoc. Musí čelit nejen přátelům, kteří jsou naštvaní a zraněni Gretcheninou změnou v chování, ale i dospělí, kteří ze všeho obviňují Abby a nevěří jejímu vysvětlení. Vydrží Abby tento nápor na nervy, nebo podlehne tlaku okolí a nechá nejlepší přítelkyni vstříc vlastnímu osudu?

                                                                  *

Autor začal svůj příběh vyprávěním, jak se Abby a Gretchen stali nejlepšími kamarádkami během oslavy Abbyiných desátých narozenin. Abby tenkrát byla nepříliš oblíbená chudá dívka žijící se svými konzervativními republikánskými rodiči. Jejich přátelství v průběhu let graduje a dívky se stávají nerozlučnými přítelkyněmi, i když jsou z úplně rozdílných světů. Téma přátelství pokračuje až do konce příběhu, kdy nastává skok o mnoho let později. Vztahy mezi jednotlivými hrdiny jsou skvěle popsané a dokázala jsem se do těchto postav jednoduše vcítit. I když nadpřirozeno většinou nebývá v knihách, které si vybírám ke čtení, tady se mi to líbilo. Pokud se vám líbí hororové prvky smíchané s trochou nadpřirozena, nostalgií a příběhem o pravém přátelství a neskutečném odhodlání, rozhodně si nenechte tuto knihu nechat ujít.

HODNOCENÍ: 90 %

ČERNÁ DÍRA

Originální název: Sogið  (2015)

Autorka: Yrsa Sigurðardóttir

Překlad: Ondřej Duha

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání: 2018

Počet stran: 350

Dvanáct let po znásilnění a vraždě mladé dívky v Hafnarfjörduru je v Reykjavíku objeveno pouzdro s poselstvím pro budoucí generace. V pouzdru se nacházejí deset let staré dopisy, v nichž školáci popisují, jak si představují Island v roce 2016. Mezi dopisy se ovšem nachází i nepodepsaný vzkaz udávající iniciály lidí, kteří se mají stát obětí vraždy.

Krátce po objevení pouzdra se v lázních v centru města najdou dvě useknuté paže, plavající v bazénku. Ruce vykazují známky toho, že je pachatel uťal oběti zaživa. Přesto policie nedostala žádné hlášení o pohřešované osobě a stejně tak se nevyrojily ani žádné zvěsti o chybějících rukou. Když se však přece jen objeví první znetvořené tělo, nedlouho po něm následuje další a začíná být zřejmé, že dopis z pouzdra nelze brát na lehkou váhu.

Kriminalista Huldar upadl na policejním oddělení v nemilost, vyčítá se mu, že nezvládl jiný případ. Jelikož už na stanici nešéfuje, většina někdejších podřízených se ho straní. V troskách je i jeho vztah s psycholožkou Freyjou, přesto doufá, že se mu ho podaří zachránit, když ji do vyšetřování zapojí. Jenže s tím, jak celý případ i vrahův svět Huldara s Freyjou stále víc vtahuje, zjišťují, že nic neběží tak, jak si malovali, a nic není takové, jak se zdá.

Tak předně musím upozornit, že první díl série Freyja & Huldar s názvem DNA jsem nečetla a jiná knížka, kterou jsem od autorky četla - Pamatuji si vás všechny, mě nijak zvlášť nenadchla. Nicméně si myslím, že se oba díly knihy dají bez problémů číst i odděleně, protože spoustu věcí z prvního dílu prostě tak nějak během čtení pochopíte. 

Celý příběh začíná snad nejhůř, jak může – rodiče si zapomenou z nové školy vyzvednout osmiletou Vaku. Na první pohled hodně zvláštní spolužačka ji po mírném zaváhání vezme k sobě domů, aby mohla rodičům zavolat. Vzápětí je po Vace vyhlášeno pátrání… 

Tím je vlastně uzavřena i první část knihy – prolog, odehrávající se v září 2004. Zbytek příběhu se potom odvíjí o 12 let později, během roku 2016. 

Na stejné škole je po 12 letech vykopána časová kapsle, do které tehdejší žáci ukládali svá poselství o tom, jak podle nich bude svět v roce 2016 vypadat. Mezi neškodnými dětskými vzkazy je objeven i podivný vzkaz s iniciálami několika lidí s poznámkou, že v roce 2016 zemřou. Velmi brzy se najdou useknuté ruce a chvíli nato i další znetvořené tělo.  Kdo z dětí vzkaz napsal? Kdo jsou lidé, jež mají zemřít? Souvisí spolu tyto zdánlivě vzdálené případy? 

Vyšetřováním je pověřen mně velmi sympatický kriminalista Huldar, na pomoc mu přichází psycholožka Freyja – obě postavy se objevily právě i v prvním díle DNA.  Oba za sebou mají zajímavou minulost, a nejenže společně řeší tento případ, musí se vypořádat i s vlastním vztahem. Mimo tuto ústřední dvojici do příběhu zasahuje poměrně velké množství dalších postav, napětí se stupňuje a místo řešení se příběh dále a dále zaplétá. Autorka si vybrala smutné a náročné téma, bohužel v dnešní době stále aktuální, a zasadilo ho do velmi ponurého až mrazivého prostředí Islandu. Podařilo se jí vymyslet napínavou zápletku, do poslední chvíle nebudete vědět, kdo je vlastně oběť a kdo pachatel.

                                   *

Kniha se mi líbila o moc víc, než už zmiňované Pamatuji si vás všechny. Především jsem si oblíbila obě hlavní postavy, které mi pomohly překonat hrůzu syrového příběhu Černé díry. Nevím jestli si někdy přečtu i první díl DNA, ale určitě se už těším na díl třetí, který má vyjít letos na podzim.

HODNOCENÍ 85 %

V ÚKRYTU

Originální název: Lying in Wait

Autorka: Liz Nugent 
Překlad: M. Dvořáková
Nakladatelství: Omega
Rok vydání v ČR: 2018

Počet stran: 384

Lydia Fitzsimonsová žije v dokonalém domě se svým milujícím manželem a synem. K úplnému životu touží po jediné věci. A je přesvědčená, že jí to manžel sežene. To poslední, co čeká, je smrt zaviněná její chorobnou touhou. Nicméně ani mrtvé tělo Lydii nezastaví. Akorát ji to ještě více popožene – ať to stojí cokoliv. 

Kniha V úkrytu vypráví příběh rodinného tajemství, které se závratně v průběhu času podepíše na všech členech rodiny. Setkáváme se zde se třemi hlavními postavami. Chorobně posedlou Lydií, která se přes svou chorobnou posedlost nebojí jít ani přes mrtvoly, a to doslova. Jejím synem Laurencem a Karen, která rovněž hraje svou roli v rodinné minulosti.

Kniha je rozdělena do tří časových linií - let 1980, 1985 a 2016. Právě v roce 1980 dochází k významnému zlomu, se kterým se rodina Fitzsimonsových už nikdy nevyrovná. Do té doby si Lydia žije se svým manželem poklidným životem plným blahobytu. K úplnému štěstí a naplnění jí však přeci jen něco schází. K tomu ji má dopomoci mladá britka Annie, jejíž život není zrovna procházkou v růžové zahradě, a proto nabídnuté peníze od zámožné rodiny se zdají docela dobrým východiskem z její situace. Naneštěstí se vše vymyká z rukou a Lydie se svým manželem se dopouštějí neomluvitelného činu. Čtenář je svědkem Anniiny  vraždy a jejího pohřbení v zahradě za domem, který už jedno temné tajemství ukrývá. Zdá se, že vše je vyřešeno hned v počátku a dál se bude příběh ubírat klidným tempem, když vrah je znám, ale opak je pravdou.

  *

Podle hlavních postav je kniha také rozčleněna do kapitol, které jednotlivé postavy vyprávějí a my tak máme možnost vše vidět z úhlu pohledu každého z nich a snažit se je pochopit. Osobně si myslím, že nejlépe je vykreslena postava Lydie. Tahle žena mě dokázala neskutečně šokovat. Ať už to bylo její chorobnou mateřskou láskou k synovi nebo dokonale promyšlenýma intrikama. I když byla Lydie míněna jako negativní postava, získala si mé velké sympatie.

Celkově jsou postavy velmi dobře psychologicky propracované, zápletka se pozvolně rozplétá, a když dojdete na konec zůstanete sedět s pusou otevřenou dokořán…. jako já. Proto tuhle knihu doporučuji všem, kdo mají rádi thrillery a už se těším na autorčinu druhou knihu Hádanka jménem Oliver, která by měla vyjít v listopadu tohoto roku.

PAPÍROVÍ DUCHOVÉ

 

  Originální název: Paper Ghosts

  Autorka: Julia Heaberlin              

  Překlad: Bohuslava Nováková

  Nakladatelství: Omega

  Rok vydání v ČR: 2018 

  Počet stran: 368

Carl Louis Feldman kdysi býval uznávaným fotografem. Pak ho ale obvinili z vraždy mladé ženy a následně zprostili obžaloby. Ve stáří se stal pacientem pečovatelského ústavu pro lidi postižené demencí. Nyní za ním přichází jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Jenomže ve skutečnosti to jeho dcera není. Navíc pokud splní, co si předsevzala, Carl se už do ústavu nikdy nevrátí…

Staříka dohnala minulost. Mladá žena za volantem auta je přesvědčená, že muž vedle ní je skutečný vrah, který má na svědomí smrt několika dívek včetně její sestry Rachel. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl na vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Nejvíc jí vrtá hlavou, co se doopravdy stalo s Rachel. Vážně Carl zapomněl na to, co provedl, nebo to jen předstírá? Možná je dokonce nevinný a ona je tou, kdo lže. Ať tak či tak, mladá žena podstupuje obrovské riziko – pokud je Carl skutečně sériovým vrahem, v texaské divočině se nikdo pomoci nedovolá…

Julia Heaberlin má na svém kontě již jednu knihu, a to Černooké Zuzany. Přiznám se, že tato kniha mi nějak unikla. Za to se mi dostala do rukou její druhá kniha Papíroví duchové a už nyní vím, že si nenechám ujít ani v pořadí třetí knihu Hraj mrtvého, která by měla vyjít v září letošního roku. Všechny knihy mají krásné obálky, a tak jistě potěšily nejednoho čtenáře.

Hlavními postavami knihy Papíroví duchové je dívka, jejíž jméno se dozvídáme až v samotném závěru a Carl, fotograf v minulosti obviněný z vraždy, který kvůli své demenci nyní žije v pečovatelském ústavu. Příběh začíná vzpomínkou této dívky na svou sestru Rachel, která zmizela. Dívka si je jistá, že je její sestra mrtvá a je odhodlaná stůj co stůj zjistit, co se s ní stalo. A tak se dívka vydává na desetidenní výlet po boku Carla, o kterém je přesvědčená, že je vrahem její sestry. Je tomu skutečně tak? Nebo se Rachel jen někde z nějakého důvodu ukrývá? A pokud je Carl opravdu vrah, hrozí dívce, že přijde o život stejně jako její sestra a další dívky, které zemřely násilnou smrtí, a Carlovi nikdy nebyla jejich vražda prokázána?

*

Na této knize mi přišlo zajímavé právě to, že neznáme její jméno hlavní hrdinky, což jsem ještě u žádné jiné knihy nezaznamenala. Ze začátku jsem si to ani neuvědomovala, už kvůli tomu, že příběh vypráví právě ona. Tato postava mi byla velmi sympatická hlavně pro svou statečnost a odhodlanost, i když mě dost udivilo, že se vydává na výlet s někým, o kom je přesvědčena, že je vrah. O to větší jsem měla o ni s každou stránkou strach a to ve mně umocňovalo větší napětí. Je zde velmi zřetelné, jak dívka trpí pro ztrátu své sestry, což přidává na ponuré atmosféře celého děje. Velmi poutavě je také líčeno prostředí Texasu, ve kterém se příběh odehrává.

Kniha se mi velmi líbila, v závěru jsem se dočkala i překvapivého vyvrcholení, takže rozhodně doporučuji.